Vědět víc - vzdělávací portál pro zvídavé


Příkaz SAVE

Slide

Vytváření programů stojí poměrně dost energie, hlavně té lidské. Proto je třeba svou práci uchovat, aby mohl být program znovu použit. 

Vytvořený program si můžeme uložit na disk. K tomu slouží příkaz SAVE

Jako parametr se příkazu dává jméno souboru. Pamatujte na to, že zejména GW-BASIC podporuje jména souborů ve formátu 8+3, tedy maximálně 8 znaků na jméno a 3 na příponu. Více znaků ve jméně souboru způsobí chybu. Do jména souboru se nepočítá cesta. PC-BASIC si nechá vložit dlouhé jméno, ale nakonec jej opět zkrátí na variantu 8+3.  

Při ukládání tedy doporučujeme držet se konvence a použít maximálně 8 znaků pro jméno. 

Pokud není uvedena přípona, automaticky se použije přípona .BAS. 

Standardně ukládá příkaz SAVE soubor v binární zhuštěné podobě. Každý příkaz je nezávisle na tom, kolik má znaků v souboru uložen pomocí svého kódu, který je výrazně kratší. Výsledkem je sice malý soubor, ale pokud ho otevřeme někde jinde než v BASICu, nepůjde přečíst. 

Chceme-li toto chování změnit a program si uložit jako text, použijeme parametr a. Při zadání toho parametru vznikne obyčejný textový soubor, který můžeme otevřít a přečíst kdekoli. To se hodí zejména v případech, kdy budeme naše programy přenášet do nového prostředí, například do QBASICu (ukážeme si někdy později) 

Uložený program může otevřít kdokoli. Občas je však nutné nějaký výborný nápad skrýt. Soubor tak můžeme uložit zašifrovaný (či spíše zakódovaný). Pro ostatní uživatele pak nebude zdrojový kód viditelný, a to ani v případě, že jej načtou do prostředí GW-BASIC. Toho dosáhneme pomocí parametru p 

Při šifrování pamatujte na to, že je třeba vytvořit si záložní nezašifrovanou kopii, protože soubor pak neuvidíte ani vy. 

Na závěr je dobré poznamenat, že použitá metoda šifrování je několik desítek let stará, a tudíž snadno prolomitelná. Vyžaduje to jen lehce zkušenějšího uživatele.